Rorýs obecný (Apus apus) je jediným u nás pravidelně hnízdícím zástupcem řádu svišťounů,  kam patří např. i exotiční kolibříci. Rorýs obecný dosahuje velikosti vlaštovky, se kterou si ho lidé nejčastěji pletou, je ovšem štíhlejší s užšími a delšími křídly. Jako většina jeho příbuzných tráví prakticky celý svůj život ve vzduchu. Pevnou půdu pod nohama potřebuje rorýs pouze k tomu, aby měl kam naklást vejce a poté vyvést mláďata. Po celý zbytek roku nemá potřebu usednout. Vlastně ani neusedá, spíše se přichycuje k šikmým stěnám, zatímco na ploché zemi se jen nemotorně plazí. Ve vzduchu rorýsi odpočívají, loví potravu, ale také se zde páří a v letu dokonce spí. V průměru se dožívá 7 let věku, ovšem nejvyšší dosud zjištěný věk je 21 let.

Víte, že...

... rorýsi jsou velmi rychlí? Při střemhlavém letu dokážou vyvinout rychlost až 220 km/h. Rychlejší jsou v Evropě už jenom jejich příbuzní rorýsi velcí (Apus melba), a pak také sokol stěhovavý (Falco peregrinus).

Páry tvoří na celý život, ale ptáci jsou spolu jen v době hnízdění. Poté se rozdělí a setkají se až následující rok na hnízdišti, kterému jsou stejně věrní jako svému partnerovi. Tam kde jednou úspěšně vyhnízdí, se po zbytek života vracejí. Na nové hnízdižště si zvykají i několik let. Snášejí většinou 2-3 vejce, která oba ptáci zahřívají necelé tři týdny.

Rorýsův rok

Většinu roku stráví rorýs v tropech. K nám si vlastně jen odskočí vyhnízdit. Co jej k tomu vede? Především délka světelného dne (která je v tropech 12 hodin, zatímco u nás i více než 16 hodin a na severu Evropy slunce v létě prakticky nezapadá) spojená s dostatkem potravy.

První rorýs se u nás objevuje ve druhé polovině dubna, odlétají většinou již koncem července a v průběhu srpna. Jako první se na jaře vracejí dospělí ptáci, loňská mláďata, která ještě nehnízdí, se objeví s více než měsíčním odstupem.

Bylo zjištěno, že všichni evropští rorýsi tráví na hnízdištích v průběru 109 dní, jejich pobyt se iší jen v datech příletu a odletu podle toho, jak vysoko na sever zamíří.

Rorýsi v České republice

Naprostá většina rorýsů u nás (více než 95 %) žije ve městech a na vesnicích. Pouze malá část obývá skalní věže, stromové dutiny nebo ptačí budky. Nejčastěji hnízdili v historických částech města, ta však v poslední době procházejí rozsáhlými rekonstrukcemi (opravy fasád, střešních konstrukcí, půdní vestavby apod.), které rorýse připravují o vhodná hnízdiště. Část z nich si proto našla hnízdiště nová - dutiny v podstřeší panelové zástavby. Rostoucí ceny energií však vlastníky nutí investovat do úspor stále dražšího tepla. Stát i Evropská unie poskytují výhodné dotace, díky kterým i nemajetná bytová drušstva a společenství vlastníků mohou uskutečnit nákladné opravy - výměny oken a zateplení obvodového pláště. Bezesporu pozitivní opatření, znamenající úspory peněz i nižší znečištění ovzduší však dělají vrásky ochraně přírody. Připravují rorýse i další chráněné živočichy o domovy.

Rorýse chrání zákon

Stejně jako všechny volně žijící druhy ptáků u nás je rorýs chráněn zákonem, podle §48 ZOPK a podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., která je jeho prováděcích předpisem.

Jak porušení zákona předcházet?

Stavební úřad v rámci řízení o vydání stavebního povolení předkládá veškerou dokumentaci k posouzení všem příslušným odborníkům, včetně odboru životního prostředí. Pokud je v příslušném správním obvodu zjištěn výskyt rorýsů, případně je hnízdění rorýsů přímo zmíněno v projektové dokumentaci, vyzve vás úřad k zažádání o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu u příslušného orgánu ochrany přírody. V případě rorýse jsou to krajské úřady, v Praze je to Magistrát hl. města Prahy. 

Úřad žádost ve správním řízení posoudí a vydá rozhodnutí, zahrnující zpravidla podmínky (načasování a postup prací, způsob jakým budou eliminovány negativní vlivy stavby, počet ventilačních průduchů, které budou pro hnízdění rorýsů zachovány, ev. definuje podobu kompenzačních opatření) za kterých mohou stavební práce probíhat tak, aby zaashovaly do hnízdění rorýsů co nejméně rušivě a hnízdiště rorýsů byla do budoucna zachována. Nejlepší je mít hlavní zásady zapracované již v projektu a předejít tak nepříjemných překvapením v podobě náročných podmínek, se kterými jste předem nepočítali.

Zdroj: Česká společnost ornitologická (ČSO) a Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).